Květa Fialová
Květa Fialová se narodila na Slovensku, v obci Vel'ké Dravce v okrese Lučenec. Její maminka byla výtvarnice, vedle malby se věnovala i sochaření. Na Slovensku žila rodina do roku 1938, kdy je slovenští nacionalisté přinutili odejít do Čech. Z konce 2. světové války si dospívající Květa odnesla nanejvýš traumatizující zážitek, když ji spolu s matkou brutálně znásilnili sovětští vojáci. Tato zkušenost byla počátkem jejího komplikovaného a rozporuplného vztahu k mužům. Po válce se matka vrátila na Slovensko a Květa Fialová zůstala sama. Přitahovalo ji divadlo a v roce 1946 začala hrát v Českém Těšíně. Téhož roku byla přijata na brněnskou konzervatoř. Pokračovala studiem na JAMU, které úspěšně zakončila v roce 1950. Ještě během studia se objevila v malé roli zapomenutého budovatelského snímku VELKÁ PŘÍLEŽITOST. V 50. letech postupně prošla divadelními angažmá v Opavě, Českých Budějovicích, Kolíně a jednu sezónu hrála dokonce ve vzdáleném Martině na Slovensku. Přestože se pohybovala na oblasti, byla obsazena v několika nevýrazných filmech oné doby. Do Prahy mladou herečku pozval v roce 1958 Jan Werich. Divadlu ABC zůstala v následujících desetiletích věrná i po jeho připojení k Městským divadlům pražským až do roku 1991 a i později zde pohostinsky vystupovala. Příchod do Prahy znamenal větší nabídku filmových rolí. V 60. letech ztvárnila řadu výrazných filmových postav. Objevila se např. ve válečných dramatech SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN nebo OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY. Česká kinematografie ale především v Květě Fialové objevila ideální představitelku krásných osudových žen a v 60. letech se tak herečka stala pro mužské publikum sexy symbolem. Její životní rolí se stala postava barové zpěvačky v parodii na divoký západ LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA. Protože neuměla zpívat, pěvecký part za ni nazpívala zpěvačka Yvetta Simonová. Ta ji ostatně zastoupila po pěvecké stránce i v muzikálu ZVONOKOSY o několik desítek let později. Typově podobné role femme fatale si zopakovala i v parodiích na brakové detektivky (FANTOM MORRISVILLU) a špionážní thrillery bondovského střihu (KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY) a v detektivkách (PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA). Slušný prostor jí od konce 60. let poskytla i televize. Objevila se např. v inscenaci VAJÍČKO, seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO nebo v představení CHARLIEHO TETA. Její filmová, televizní i divadelní kariéra plynula bez větších propadů a s přibývajícím věkem bez problémů měnila svůj herecký typ z osudových žen na zralé elegantní dámy a babičky, které hrála s nezaměnitelným šarmem a nadhledem. Taková byla její hraběnka v parodii ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA nebo babička v rodinné komedii S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT. Své role uměla ztvárnit s typickou sebeironií a lehkou nadsázkou. Má široký herecký rejstřík, objevila se prakticky ve všech žánrech, největší podíl ale tvořily komedie, které také měly největší ohlas. V pozdějším věku našla svou parketu v postavách záhadných a komicky výstředních starých dam a řadu si jich zahrála zejména v televizních inscenacích, jako např. TŘI ALBERTI A SLEČNA MATYLDA, ZÁHADNÁ PANÍ SAVAGEOVÁ nebo TŘI DÁMY S PISTOLÍ. I v důchodovém věku, kdy většina hereček postupně mizí z obrazovek a filmového plátna, zůstala často obsazovanou a populární herečkou. Z jejích četných, většinou komediálních divadelních rolí stojí za zmínku např. Marta Brewsterová ve hře Jezinky bezinky nebo hlavní ženská role v černé komedii Harold a Maud. Pokud jde o osobní život, poprvé se provdala už v 21 letech, ale vzhledem k jejímu svéráznému vztahu k mužům manželství trvalo velmi krátce. Mladou herečku manželský život vyděsil natolik, že od manžela utekla a nějaký čas dokonce přespávala v opuštěné márnici kolínského hřbitova. Svého druhého muže, režiséra Pavla Hášu, poznala v roce 1957 a o dva roky později se vzali. Manželství nejenže vydrželo, ale lze ho považovat za šťastné - především díky tomu, že oba partneři k sobě byli nanejvýš tolerantní a dopřávali si vzájemně velkou míru svobody. V roce 1962 se jim narodila dcera a dnes je již Květa Fialová babičkou. Herečka se vždy zajímala o východní nauky, zejména budhismus, o okultismus a čarodějnictví. Vlastní sbírku předmětů vztahujících se k tomuto okruhu zájmů.
Peran Terkenal
Tentang
Stage Name: Květa Fialová
Peran: Acting
Reputasi: 0.2221
Jenis Kelamin: Perempuan
Tanggal Lahir: 1929-09-01
Lokasi Lahir: Veľké Dravce
Riwayat Perfilman
2011
Gorila
2008
Top Star Magazín
2006
13. komnata
2004
Vladimír Menšík – 75
2000
Přízraky mezi námi
2000
Paní Mlha
1998
O modrém ptáčku
1997
Passage
1997
Čas jeřabin
1996
Štěstí krále Alfonse
1995
Vápenička
1994
Pozor na Kozoroha
1993
Náhrdelník
1992
Ať ten kůň mlčí!
1989
Druhý dech
1989
Království stromů
1988
Dvě z Paříže
1988
O zrzavé Andule
1987
Fish for four
1987
Můj hříšný muž
1986
O Popelákovi
1986
Případ nevinné řeky
1986
Světlo v tmách
1985
Revue za šest korun
1985
Zlaté kapradí
1984
Evo, vdej se!
1984
Samorost
1983
Únosy bez výkupného
1983
O bílém jadýrku
1982
Dynastie Nováků
1982
Zabijačka
1982
Propast
1981
Vdova po dvou mužích
1980
Bílá kočička
1980
Smrt a Blažená paní
1980
Hra na telo
1980
Cnostný Metod
1980
Poslední koncert
1979
Zákon rovnosti
1978
Vítězný lid
1978
Idiotka
1977
Já zůstanu věrný
1977
Skleník
1976
Summer with a Cowboy
1976
Mário a kúzelník
1974
Do zbrane, kuruci
1974
Sen noci svatojánské
1974
Skrytý prameň
1973
Srdce na lane
1973
Kronika žhavého léta
1973
Duhový luk
1973
Kamaráti
1972
Straw Hat
1972
Magnolia
1971
F. L. Věk
1971
Pomsta
1971
Zojka a Valerija
1970
Země úsměvů a snů
1970
Devilish Honeymoon
1970
Bližní na tapetě
1970
Adagio
1969
Paní Bohdana
1969
Hvězda
1968
Jarní vody
1968
Objížďka
1968
Vajíčko
1965
Lysistrata
1962
Deštivý den
1962
Potíže s kulturou
1961
Florián
1959
Dům na Ořechovce
1958
Tenkrát o vánocích
1958
Metoda rady Pitra
1958
O lidech okolo stolu
1955
Strakonický dudák
1954
Výstraha
1953
Plavecký mariáš
1952
Štika v rybníce
1950